r e p o r t á ž e  i n c i p i t u m
 r e p o r t á ž e
 r e p o r t á ž e  r e p o r t á ž e

titulka
koncerty
reportáže
recenzie
novinky
články
fotoreportáže
rozhovory
skupiny
ziny
kluby
rôzne
o nás

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]


Noise Fest 2005
12.4.: John Duncan "Aida Yuki: Passion" (videoprojekcia), Democrisy (ZDA), Matthew Ostrowski & George Cremaschi (ZDA), Amper-O-Mat (SLO), Ventolin Orchestra (ITA), Mondo Cane (ITA)
13.4.: John Duncan "Prayer" (videoprojekcia), A Bloody Occurance (ZDA), Zurichagainstzurich (ITA), Tiws/Reca (HOL), Nautical Almanac (ZDA), Sikhara (ZDA)
12.-13.4.2005, Ljubljana (SLO)

Letos je to snad poprvé co jsem se to dozvěděl s takovým předstihem. Řekl mi o tom Scott ze Sikhara už někdy na podzim když tady u mě byli na návštěvě. Ale pořád jsem to ještě nevěděl na 100%, takže jsem si nebyl tak úplně jistý, ale už to vypadalo prostě nadějně. Někdy v únoru mi psal Miha přesný datum, takže už se stačilo domluvit v práci a mohlo se vyrazit. Jenže co se mi nestalo. V sobotu (v pondělí jsme odjížděli). Táta jel někam s autem, a nějaký důchodce mu nedal přednost, takže auto kterým jsme měli jet vypadalo že bude nepojízdné, ale nakonec v servisu naznali že je vše OK, a že můžu bez problémů vyrazit. V pondělí samozřejmě ještě podepsání nějakých papírů na pojišťovně (opět tradičně mraky lidí), ale nakonec jsme něco málo po poledni mohli vyrazit. Letos se ale Šídlo nenalíval jako loni, takže nehrozilo nějaké zpoždění kvůli nuceným zastávkám. Vídeň taky v poho, takže než jsme se nadáli, tak jsme byli u Gromki, kde jsme se hned potkali se Scottem & Yannem ze Sikhara a Lukou (spolupořadatel). Radostné přivítání v tom smyslu jakože co tady zase letos chceme a tak (haha). Chvíli po 22°° přišel Miha a řekl nám, že ještě musíme počkat na nějaké lidi z Holandska (Tiws/Reca), a že můžeme vyrazit k němu domů se ubytovat. Něco kolem 1°° ranní jsme naložili Scotta a jelo se maličko ještě utužovat přátelské vztahy k Mihovi domů. Když už nebylo co pít, tak jsme taky konečně ulehli.
Ráno před 10°° nás vzbudil Marek ze Shitoba, že na nás čekají před Gromki, tak ať jsme tam co nejdříve, tak jsem mu slíbil, že během 30 min tam budeme, ale to jsem ještě netušil, že nám bude cesta pěšky trvat přes 1,5 hod., takže jsme dorazili na místo setkání s dost dlouhým zpožděním, ale to už tam zase slovenská posádka dávno nebyla. Ale sešli jsme se při společné večeři u Matjaže na firmě. Tam taky později dorazila další česko-slovenská banda z Brna a okolí + další lidi snad z celého světa.
Po 20°°se začala připravovat první kapela z USA - MATTHEW OSTROWSKI & GEORGE CREMASHI. Už když se připravovali, tak to vypadalo na opravdový mazec, protože si tam připravovali kontrabas ale nemá cenu předbíhat. Ve 20:30 začíná videoprojekce " Aida Yuki: Passion", ale to jsem se vydržel dívat jenom chvíli, protože šlo o nějaké porno, které bylo upravené tak, že nebylo nic vidět, ale pár jedinců to ale asi opravdu zajímalo, protože tam seděli až do konce (haha).
Je krátce po 21°° a nastupují již výše zmiňovaný M.O. & G.C., ale marně hledám ten kontrabas co tam měli když se připravovali, ale nakonec mi došlo, že asi použili jenom jeho struny, protože je měli napnuté přes "obrovskou kobylu" na nějakém dřevěném prkýnku. Takže první nástroj byl už jasný, ale ten druhý budu asi stěží popisovat, protože to byla jenom nějaká elektronická rukavice, která při jakémkoli pohybu ruky vytvářela neskutečné zvuky upravené ještě přes mraky efektů a aby toho nebylo málo, tak to valilo všechno ještě přes compl. Jako celek to působilo fakt výborně, takže začátek zahájila skvělá kapela.
Opět nastupuje DJ Pero Fotar, takže mi nic nebrání vyrazit ven tahat z někoho rozumy. Venku potkávám Cepa s Julitou, ale říkají mi, že letos tady hrát nebudou, ale že ani dovnitř nejdou, protože musí zase někam odjet, ale nakonec jsem ho tam průběžně potkával skoro až do konce (haha).
Zrovna jsem zaslechnul zase nějaké uchulibé zvuky, tak se valím mrknou dovnitř, a vidím, že tam valí nějaké zvuky Bruno s VENTOLIN ORCHESTRA (Itálie) tentokrát na vibrátor s nějakou anténkou. Mezi válama opět nějaké povídaní o "karabiniers" a dokonce došlo i na nějaký ten upravený zpěv. Jestli to můžu hodnotit ze svého hlediska, tak opět skvělé.
Teď nevím jak bych to okecal, ale nějak mi unikla asi jedna kapelka, protože i když jsem žil v domnění, že to byli DEMOCRISY (Itálie), tak nemám do dneška tušení jestli to nebyli MONDO CANE (Itálie), protože jsem si nechal napsat pořadí kapel, ale ani tak mi to prostě nesedí. Ale v podstatě není důležitý název, ale to že hráli na nějaké železné " harampádí " v dřevěné bedně. Druhý týpek valil na bicí, a na činel který měl připlácnutej na odposlechu, a třetí to drtil na nějaký mixáček, ale nějak mě to nechytlo, takže jsem si šel raději sednou a nabírat síly na další kapely.
Po opětovném DJ Pero's Fotar výstupu nastupuje pod pódium jedna slečna (nebo paní - netuším) MADAME P (Itálie). Nevím co bych o tom měl napsat, protože bych to mohl jen přirovnat k našemu NPLMD, protože byli vyluzovány zvuky přes různé efekty z různých pružin atd..Když už jsem si myslel, že Madame P dohrála, tak se přidali ještě se svými nástroji Bruno a kapela co hrála před ní (ta co nevím název-haha). A to byla fakt výborná "kolaborejšn sešn"-fakt super!!!!
Zrovna nastupuje člověk (AMPER O MAT) na kterého jsem se docela těšil, protože minulý rok tady hrál na kousek plechu, a to bylo něco nádherného. Letos měl opět něco z plechu, ale už to byl normální fabrický výrobek v podobě struhadla na které různě škrábal prstem, a upravoval přes nezbytné efekty. A opět mě nezklamal, takže jako vrchol večera jsem si nemohl ani představovat jinak. Byl jsem za celý den dost utahanej, tak jsem byl i rád, že jsem šel v celku brzy spát.
Ráno pohodové probuzení, ale tradičně zase pršelo, tak se nám ani někam na nějaké výlety nechtělo (jenom Ester s Andrem vyrazili vlakem k moři), takže mi jsme se raději oddávali hraní hokeje na playstation, takže nám to do 16°° kdy jsme šli k Matjažovi na večeři uteklo úplně perfektně (haha).
V 20:30 opět nějaká video projekce "Prayer", ale bylo to od toho samého týpka co včera, tak jsem se tomu vyhnul, a raději se snažil venku zdokonalovat mojí špatnou "english". Kolem 21hod. nastupuje na pódium kapela která tady měla svojí premiéru ve svojí existenci. Ani na plakátu nebyli uvedení, ale Marek mi už o tom psal dopředu, že to vypadá, že tady asi zahrají se svojí manželkou s jejich novým "noise projektem" SUPRAPHON FAMILY. Janka to drtila na psací stroj přes kytarový efekt, a marek obsluhoval další krabičky. Škoda jen, že zahráli jenom chviličku, protože jsem si to nestačil ani pořádně vychutnat, protože to bylo fakt hodně dobré. Později jsem se dozvěděl od Marka, že měli nějaké technické problémy, tak proto museli skončit předčasně. Fakt velká škoda, ale technika byla prostě neoblomná.
A opět je tu náš oblíbený DJ, takže zábava začíná frčet na plné pecky. Po Markovi vystupují ZURICHAGAINSTZÜRICH (Itálie). Ale to co jsem viděl mi opravdu vyrazilo dech, protože baba hoblovala kytaru a zpěv a maník bicí. Ale to byl frčák jako sviňa, protože bylo vidět že jsou fakt supr sehraní, a navíc to byli pár sekundové vály, ale supr zahrané. Nejvíce se mi asi líbily songy Match Ball, Space Tennis, 1° Pezzo,, Lomo, Kululu. Ale nebyl jsem asi sám koho nadchnuli, protože museli dát ještě přídavek, a to se na takovéhle akci jen tak nevidí (letos dokonce dvě kapely musely přidávat). Přídavek byl ale takový, že slečinka hrála sólo, a její spoluhráč si hrál s jejím efektem, takže i konec jejich přídavku kolem 22hod. se povedl na výbornou.
Další kapele z USA - NAUTICAL ALMANAC mi uniknul úplný začátek, ale když jsem viděl basu se dvěma strunama a na ní mraky efektů tak jsem byl přesvědčenej o tom, že to bude asi hodně silnej zážitek, a taky že jo. A to jsem ještě netušil, že efekty obsluhuje další ženská (letos opravdu podezřele moc bab-haha), a ještě další "typos" který měl na starosti bicí, a další věc co vypadala z dálky jako toustovač. Ale co to opravdu bylo nevím, protože jsem marně hledal otvor kam bych ten toust narval, takže jsem se o to raději ani nepokoušel (haha). Muzika fakt výborná, a potom ještě "sličná děva" vyměnila efekty za efektované housle, a to mě fakt dostalo. A ne jenom mě, protože přišla na řadu druhá kapela co musela taky přidávat, takže i lidi byli spokojený, ale čas byl neúprosný, a tak to ve 23:15 zabalili i oni.
Hned po nich běžela asi 5min video projekce (SNUFF 2000), ale nějak jsem to nepochopil, (zdálo se mi, že to bylo Italsky, ale s angl. titulky), ale protože nejsem žádnej skvělej "english man", tak jsem to nestíhal zase číst (haha), ale byli tam panáčci v plynových maskách, a vypadalo to spíš jako nějaký druh úchylky, protože jenom koukali na nějaké video kde byli zase ty samí hošíci v maskách. Fakt jsem to nepochopil, takže nedokážu říct o čem to pojednávalo.
Po videu si začal ladit své nástroje člověk (TIWS/RECA z Holandska) co s námi spal u Mihy, ale pořád se nedařilo to nějak rozchodit, takže nastoupila poslední americko-francouzko-portugalská kapela SIKHARA v čele s jejím mozkem Scottem a dalšíma spoluhráčema s Yannem (bicí George Bitch jr.), a ještě jedním bicmenem (bohužel jsem zapomněl jméno), ale pamatuju si, že dovezl na "košt" nějakou domácí portugalskou samohonku (haha). Jejich set byl opravdu hodně brutální, protože kluci hráli na troje bicí plus jedny elektronické, a do toho nasamplovaná hudba ze všeho možného. Bylo vidět, že jsou kluci skvělí muzikanti, protože bylo vidět jak jsou sehraní, a že jim to jde od ruky jak se patří. Jinak Yann měl opět svůj den, takže dohráli nějaký vál, a tak nasranej zahodil někam paličky do davu mezi lidi, a potom začal do všeho kopat, že nemá zase s čím hrát, a tak to šlo pořád dokola. Jinak hudebně fakt skutečná bomba, ale to se musí prostě vidět. Nevím jak hráli kluci dlouho, ale něco kolem hodiny to muselo být určitě.
Když dohráli Sikhara, tak začal balit své věci týpek z TIWS/RECA aniž by vůbec něco zahrál. Druhý den ráno se dozvídám od Mihy, že mu někdo ukradnul něco bez čeho nemohl hrát, tak proto skončil předčasně. Navíc to nebylo nic laciného (150 euro), takže pro poslední kapelu co měla ten večer vystoupit to bylo opravdu velké zklamání. A ani mě by v životě nenapadlo, že by na takové akci byl takovej parchant kterej okradne kapelu, a ještě navíc z takové dálky. Jako ukončení akce mě to docela zklamalo, protože jinak byl "fesťák" jako tradičně super. Ale aby nevylo těch šoků ještě málo, tak si nějaké místní "socky" zapálili oheň před klubem v nějakém barelu. To by bylo ještě v pohodě, kdyby se najednou nepřivalila celá Sikhara s bubnem, a nezačali mít druhý vystoupení ještě venku na ten hořící barel a na všechno do čeho šlo bušit. Takže super gig. Ale protože to bylo někdy kolem 2hod. ranní, tak někdo zavolal "měšťáky", a bylo po venkovním vystoupení. Takže Scott odnesli bicí kousek stranou, a tam je nechal svému osudu, ale co by to bylo za akci, kdyby se nenašel nějakej místní magor, a nezačal znovu hrát, a na to ty policajti čekali. Ale jak to dopadlo nevím, protože jsme museli odjet na barák, protože Miha musel ještě někam odjet, a my by jsme se nedostali do pelechu už vůbec.
Spaní zase super, takže jsme se sešli dopoledne před Gromki aby jsme se domluvili na nějakém tom výletě když už bylo konečně slunečné počasí, ale nakonec Obstík zjistil, že má ještě 0,9 promile a že řídit ještě nemůže, tak jsme vyrazili do Piran k moři sami. Moře samozřejmě ještě studené jako prase, takže o koupání nemohla být ani řeč, ale nohy jsme aspoň omočili. Cestou zpátky jsme se stavili na Predjamski Grad, který je celý zasazený do skály, takže právě proto byl asi v 16st. nedobytný. Večer sraz opět v Gromki, kde jsme se ještě naposledy pozdravili se Sikhara a valili společně s Nautical Almanac k Mihovi bydlet. Tam jsme ještě ochutnali slovinský RUM, ale že "Božkov je Božkov" jsme se nakonec shodli úplně všichni (haha).
Ráno poslední rozloučení a poděkování Mihovy a se všema co jsme ještě potkali a ještě poslední útrata SIT, a valili jsme směr Vídeň. Ale co se nám zase nestalo? V Grazu jsme přejeli v nějaké uzavírce odbočku na Vídeň, a tak nám nezbylo nic jiného, než valit dál na Linz. To by bylo ještě v pohodě, kdyby jsme nejeli snad 15 tunelama (dokonce jeden měl 10km a další 8,5km) a za ty nezaplatili další šílené poplatky (11,5 euro). Ale ani tohle mi nemohlo pokazit výborné vzpomínky na tenhle super fesťák. Jestli to klapne, tak bych určitě příští rok chtěl vyrazit zase.

[ Míra ]

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]



Copyright © 1997-2013 incipitum.sk, ISSN 1337-222X
Doslovné ani čiastočné preberanie materiálu zo stránok incipitum.sk nie je povolené bez predchádzajúceho písomného povolenia redakcie.

Hit Counter by Digits