r e p o r t á ž e  i n c i p i t u m
 r e p o r t á ž e
 r e p o r t á ž e  r e p o r t á ž e

titulka
koncerty
reportáže
recenzie
novinky
články
fotoreportáže
rozhovory
skupiny
ziny
kluby
rôzne
o nás

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]

Súvisiace články:
report BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 1. deň
report BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 2. deň
report BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 3. deň
fotoreport BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 1. deň
fotoreport BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 2. deň
fotoreport BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 3. deň
fotoreport BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), festival
fotoreport BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), fans
fotoreport BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), fandiaci fans
fotoreport BRUTAL ASSAULT 14, 6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), skupiny
report Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 1. deň
report Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 2. deň
report Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 3. deň
fotoreport Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 1. deň 2. časť
fotoreport Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 2. deň 1. časť
fotoreport Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 2. deň 2. časť
fotoreport Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 2. deň 3. časť
fotoreport Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 3. deň 1. časť
fotoreport Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 3. deň 2. časť
fotoreport Brutal Assault Festival 13, 14.-16.8.2008, Josefov - Jaroměř (CZ), 3. deň 3. časť
report Brutal Assault Festival vol. XII, 9.-11.8.2007, Josefov - Jaroměř (CZ), 1.deň
report Brutal Assault Festival vol. XII, 9.-11.8.2007, Josefov - Jaroměř (CZ), 2.deň
report Brutal Assault Festival vol. XII, 9.-11.8.2007, Josefov - Jaroměř (CZ), 3.deň
fotoreport Brutal Assault Festival vol. XII, 9.-11.8.2007, Josefov - Jaroměř (CZ), 1.deň
fotoreport Brutal Assault Festival vol. XII, 9.-11.8.2007, Josefov - Jaroměř (CZ), 2.deň
fotoreport Brutal Assault Festival vol. XII, 9.-11.8.2007, Josefov - Jaroměř (CZ), 3.deň
fotoreport Brutal Assault Festival vol. XII, 9.-11.8.2007, Josefov - Jaroměř (CZ)
report Brutal Assault 2006, 10.-12.8.2006, Svojšice u Přelouče (CZ)
fotoreport Brutal Assault 2006, 10.-12.8.2006, Svojšice u Přelouče (CZ), 1.deň
fotoreport Brutal Assault 2006, 10.-12.8.2006, Svojšice u Přelouče (CZ), 2.deň
fotoreport Brutal Assault 2006, 10.-12.8.2006, Svojšice u Přelouče (CZ), 3.deň
report Brutal Assault 2005, 11.-13.8.2005, Svojšice u Přelouče (CZ), 1.deň
report Brutal Assault 2005, 11.-13.8.2005, Svojšice u Přelouče (CZ), 2.deň
report Brutal Assault 2005, 11.-13.8.2005, Svojšice u Přelouče (CZ), 3.deň
fotoreport Brutal Assault 2005, 11.-13.8.2005, Svojšice u Přelouče (CZ), 1.deň
fotoreport Brutal Assault 2005, 11.-13.8.2005, Svojšice u Přelouče (CZ), 2.deň
fotoreport Brutal Assault 2005, 11.-13.8.2005, Svojšice u Přelouče (CZ), 3.deň
report Brutal Assault vol. 9, 5.-7.8.2004, Hvozd u Konice (CZ), 1.deň
report Brutal Assault vol. 9, 5.-7.8.2004, Hvozd u Konice (CZ), 2.deň
report Brutal Assault vol. 9, 5.-7.8.2004, Hvozd u Konice (CZ), 3.deň
fotoreport Brutal Assault vol. 9, 5.-7.8.2004, Hvozd u Konice (CZ), 1.deň
fotoreport Brutal Assault vol. 9, 5.-7.8.2004, Hvozd u Konice (CZ), 2.deň
fotoreport Brutal Assault vol. 9, 5.-7.8.2004, Hvozd u Konice (CZ), 3.deň
report Brutal Assault vol. 8, 7.8.-9.8.2003, Hvozd u Konice (CZ), Martin
report Brutal Assault vol. 8, 7.8.-9.8.2003, Hvozd u Konice (CZ), Golo
report Brutal Assault vol. 8, 7.8.-9.8.2003, Hvozd u Konice (CZ), Dáša
fotoreport Brutal Assault vol. 8, 7.8.-9.8.2003, Hvozd u Konice (CZ), 1.deň
fotoreport Brutal Assault vol. 8, 7.8.-9.8.2003, Hvozd u Konice (CZ), 2.deň
fotoreport Brutal Assault vol. 8, 7.8.-9.8.2003, Hvozd u Konice (CZ), 3.deň
report Brutal Assault vol. 007, 23.-24.8.2002, Hvozd u Konice (CZ), Golo
report Brutal Assault vol. 007, 23.-24.8.2002, Hvozd u Konice (CZ), Dáša
report Brutal Assault fest vol. 6.66, 17.a 18.8.2001, výstavisko - Přerov (CZ)

BRUTAL ASSAULT 14
čtvrtek 06.08.2009, Obscure Stage: Flowers For Whores, War From a Harloth Mouth, Carnifex, Rotting Christ, Orphaned Land, Biohazard, Turisas, Cynic
čtvrtek 06.08.2009, Metal Shop Stage: The Luciphers Principle, Darkane, Sadus, Madball, Pain, Brutal Truth, Mithras
pátek 07.08.2009, Obscure Stage: Action, Forgotten Silence, Depresy, Negura Bunget, Gadget, Dagoba, Beneath The Massacre, Novembers Doom, Brujeria, Testament, Dark Funeral
pátek 07.08.2009, Metal Shop Stage: Casketgarden, Obscura, Psycroptic, Vomitory, Grave, Atheist, Vreid, Pestilence, Opeth, Ulver, Evergreen Terrace
sobota 08.08.2009, Obscure Stage: Black Bomb A, Agathodaimon, Ashes You Leave, Cripple Bastards, The Faceless, Evile, Raunchy, Anaal Nathrakh, Suffocation, Walls Of Jericho, Skepticism
sobota 08.08.2009, Metal Shop Stage: FDK, Gama Bombs, The Red Chord, Ador Dorath, Ghost Brigade, Hate Eternal, Misery Index, Atrox, Immortal, Marduk, Eternal Deformity
6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 2. deň

Páteční ráno je přetěžké, nikomu se nechce vstávat, navíc je hrozné vedro. Než se vyhrabu ze stanu, vykonám ranní hygienu (zubní kartáček a pivo) a dojdu do areálu, první 2 kapely už to mají za sebou (jmenovitě čeští HáCéčkáři Action a melodický death metal z Maďarska Casketgarden). Od mého informátora, pana Motokárky (je to ale zvědavej kluk!) se dozvídám jen ve zkratce, že „ Ti češí Action to rozjeli parádně s tím svých hardcorem a ti Maďaři taky dobrý, akorát mě to připadalo jak klasickém thrash/death alá Cataract ze Švajcu…“.

Já ovšem rychle spěchám na bok k pódiu, protože jako 3. v pořadí to drhnou „domácí“ Forgotten Silence, které sem ještě nikdy naživo neviděl a docela byl zvědav, co předvedou. Jejich těžko popsatelná muzika vyjímající se jakýmkoliv zavedeným škatulkám je spíše poslechovka, takže jsem měl trošku strach, že naživo to nebude ono. Naštěstí jsem se mýlil – a světe div se, za mikrofonem to bručí nikdo menší než „legendární“ postavička českého undergroundu Bruno (ex-Krabathor, ex – Hypnos). Asi bych ho nepoznal, ostříhaný a nesmělý týpek s brýlkama, navenek ovšem působil velice příjemným dojmem, ostatně tak jako za starých časů. Bruno ovšem v této kapelce hraje až „druhé housle“, tady valí prim jednotlivé nástroje (krom kláves, ty mě připadnou poměrně zbytečné a přiznám se, že sem tento nástroj nikdy neměl moc v lásce). FS ve své muzice mísí stopy avantgardy, progresivity a alternativy, společně s prvky metalu, rocku, jazzu a kdoví čeho ještě. Všichni muzikanti ukázali, jaké špičky na svých instrumentech jsou, především pak bubeník Čepa, z toho jsem nemohl spustit oči – jedinečný styl, i v těch jednoduchých pasážích si dává takové sady, že mi zůstává rozum stát. Zhruba půlhodinový set ukončili instrumentální skladbou, která byla na můj vkus už trošičku dlouhá, ale za celé vystoupení skládám poklonu.

Na druhém pódiu se už chystají skopčáci Obscura, další zajímavá akvizice pro opravdové labužníky. Pro znalé jen připomenu, že v kapele hrají členové Necrophagist a taky Pestilence, takže se dalo čekat ekvilibristické peklo. A taky že jo. Z oba zmiňovaných kapel si Obscura vzala něco pomálu (spíše povíce) a musím říct, že tomuto se říká onanie technického death metalu. Velmi výrazná byla především basa (aby ne, když ji „obstarává“ týpek jménem Jeroen Paul Thesseling, zasvěcení budou vědět), ale ani zbytek nezaostával. Oproti výše zmiňovaným Necrophagist to není až takový masakr a velký prostor dostávají také melodie. Zvuk byl prej venku zase příšernej, z bočního pódia to bylo OK. Ke konci setu je té technické ekvilibristiky už na mě moc, odcházím na škopka.

Slovenské Depresy vynechávám, už to není to, co bývalo v jejich začátcích. Teď už mi to připadne spíš jako black/deathové divadélko, ale každému jak je libo. To Australani Psycroptic je už moje krev, nasypaný death/grind – alespoň takhle je znám z prvních CD´s. Ukazují, že umí, je to sypec-mazec, brutus…ale po několika válech se nemůžu zbavit dojmu, že je to pořád to samé dokola, songy skládané podobně, pořád ten stejný sypec šrumec…no, nakonec sem čekal víc. Další kapelu (rumunské black/ambient/folkové Negura Bunget) opět vynechávám, musím se přeci taky někde najíst, proto jdu směr pivní stan :).

Na Vomitory (Švédsko) sem už opět nastoupen v plné polní a severští ogaři předvedli přesně dle očekávání – poctivá švédská škola death metalu, s podladěným zvukem kytar, klepačkama a hrubým vokálem. Už je tomu několik let zpátky, co sem je naposledy viděl a od té doby se z nich stala opravdu prvotřídní banda. Vomitory se nenechávají ovlivnit moderní vlnou US brutal deathu a drhnou si furt ten svůj old-school death metal a takto jim to prostě hraje výtečně. Zvuk prej venku zas obrovská koule, ještě že je slyším ze svého hnízdečka :).

Po nich se na druhém pódiu chystá jedna z mála grindových kapel, shodou okolností další Švéďáci – Gadget. Pokud se nemýlím, tak jsme měli tu čest je už jednou na BA festu v předchozích létech vidět. Byl jsem hodně natěšenej na bubeníka, pamatuji si, že to byl sypač pár excelance. A taky že jo. Je to právě bicman, kterej táhne tuto bandu nadzvukovou rychlostí. Ovšem zbytek kapely jakoby mu nestačil, songy jsou krom toho, že pekelně rychlé, jinak celkem jalové – takových a lepších grind kapel najdeme spoustu i u nás. Za zmínku ještě stojí zpěvák, který zpíval s berlami, asi den předtím moc chlastal :). Odcházím na pivo ještě před skončením setu, krom bicích mě to prostě nebere.

Trojici švédských kapel tohoto odpoledne uzavírají kultovní Grave. Také oni, podobně jako krajani Vomitory, si nevšímají jakýchkoliv trendů a moderních vlivů a drhnou si tu svou muziku pořád stejně pomalu už 20 let! Na rozdíl od Vomitory jdou na to Grave právě úplně jinou cestou old school death metalu. Vomitory jsou nasypaní a energičtí, Grave jsou pomalí a valiví, pro někoho to může být asi nuda. Já na nich vyrůstal, takže sem trošku ovlivněn, mě se ten styl líbí, minimálně naživo fajn nostalgická poslechovka.

Po Grave měli vystoupit celkem hodně očekávaní Frantíci Dagoba. Nejen já sem byl zvědavej na jejich moderní „groove thrash“ se samply. Naneštěstí se dozvídáme, že nepřijedou, po cestě měli totiž nehodu. Tak jen doufejme, že se jim nic nestalo (bližší informace se ke mně nedostaly).

Uvolněných 40 minut času se trošku zbytečně vyplýtvalo na zvučení další kapely, jmenovitě Amíků Atheist. Vracím se od dister a to už Atheist pomalu končí – trošku mě mrzí, že jsem tuto legendu skoro propásl, ale nedá se prostě vidět vše. Atheist jsou další bandou, co vznikla před více než 20 lety, co si prošla min. jedním z mrtvých vstání a taky další ze řady kapel, které předvádí své umění ve stylu technického deathmetalu (a podobných odnoží) na tomto festivalu. Vypadá to, že Shindy s Fialkou chtěli připravit program především pro opravdové hudební fajnšmekry a toho si cením. Atheist ve mně zanechali dobrý dojem a především vzpomínku na jejich šíleného plešatého basáka, který si se svým nástrojem (:)) pohrával jak malej kluk, tipnul bych si, že s tou basou i spí, čuně jedno!

Po skončení setu rychle běžím ke druhému pódiu, protože teda se chystá pro mě jeden z nejočekávanějších momentů celého festivalu – kanadští Beneath the Massacre! Od chvíle, co sem viděl jejich pekelné vystoupení loni v Brně, kdy předskakovali krajanům Cryptopsy (nebo Cryptopsy předskakovali jim? :)), neopustila jejich poslední fošna „Dystopia“ můj mp3 přehrávač a jednotlivé songy trápí mé sluchovody prakticky denně. Co mám k jejich vystoupení vůbec psát? Snad jen jednu větu: Beneath the Massacre jsou hodni svému názvu – je to prostě MASAKR! A lidi jim tu jejich nálož sežrali i s navijákem! Do té doby spíše vlažné obecenstvo začalo pod pódiem řádit, circle-pit jak z čítanky, radost pohledět! Co říct k jednotlivým borcům (to slovo je tady víc jak na místě)? Nabušenej zpěvák se svým hřmícím vokálem dominoval vojenské tvrzi, kytarista lítal po pražci jak šílenec (tohle nejsou songy postavené na rifech, to jsou songy postavené na sólech!), basák se svým typickým úsměvem si to užíval, dělal xichty a lítat po pódiu jak urvanej ze řetězu a malinkatém bicman za bicíma sypal a tvářil se u toho, jako by se nudil. Kdo BTM nezná, tak věřte, že se jedná o hyperblast technický death/grind, ve kterém mám paradoxně nejraději ty změny temp – především pak ultra pomalé zasekané pasáže! Za krkem mě bolí ještě dneska…Jejich 40 minut uteklo rychlostí přívalové vody (škoda), s panen Kuřátkem nevěřícně na sebe čučíme ještě pár minut po skončení setu a nechceme uvěřit, že je už konec. Tento zážitek je třeba zapít, takže následující 2 kapely (norské blekoše Vreid a americké doomaře Novembers Doom) sme opět prošvihli, popravdě by po BTM byly pro mě stejně neposlouchatelné, zvlášť když se jedná o black a doom. Posilnění alkoholem se vracíme na místo dění na hlavní čtyřku kapel dnešního večera.

Silné kvarteto otvírá další z legend – holandští Pestilence. Také oni vstali z mrtvých a spousta old school death metalistů se nemohla dočkat jejich živého vystoupení po více než 15 letech! Letos dokonce vydali comebackové album, které jsem zatím neměl tu čest slyšet, ale nevadí, jako většina shromážděných fans pod pódiem jsem se těšil především na staré flákoty. A opět technický oldschoolek jako řemen, moc pěkná vzpomínka na dobu před 20ti lety. Myslím, že je dobře, že se takové kapely vracejí a určitě mají i dnešním namlsaným posluchač pořád co říct. Set ubíhá jako voda a na konci se všichni dočkají kultovní „Out of the Body“, prostě paráda.

Ke konci setu spokojeně přebíhám k druhému pódiu, kde už se to kupí nedočkavými fans – vždyť to bude poprvé (pokud se teda nemýlím), co se u nás konečně ukazují mexičtí teroristé – Brujeria! Pro mě 100% nejočekávanější banda letošního ročníku BA festu. Je asi zbytečné se více rozepisovat o jejich „brutální“ image, historii a všelijakých změnách v sestavě, kde se to známými jmény jen hemží, resp. hemžilo. Jen namátkou připomenu, že se v Brujerii již vystřídali persóny z takových kapel jako jsou Fear Factory, Napalm Death, Dimmu Borgir či Carcass! O čistě mexické kapele tedy nemůže být ani řeč, pokud se nemýlím, tak mexičané jsou asi jen 2 zpěváci, kteří svou drsnou španělštinou určují základní poznávací rys této dnes již kultovní sebranky. Borci lezou na pódium, maskování šátkama a show může začít! Za kytarou okamžitě poznávám Shaneho Emburyho z N-Déček, vždyť ten jeho šáblsdekl na temeni hlavy se nedá nepoznat :). Maskované komando předvádí supr energickou show a hrajou jednu pecku za druhou! Prostor dostávají vály ze všech 3 řadovek, nejvíc jich tuším zaznělo zatím z poslední „Brujerizmo“. Sekaný death/grind s groovy pasážema se zasekává do hlavy a tuším, že zítra mě zas bude bolet za krkem – stejně jako stovkám dalších fans, kteří řádí pod pódiem. Dočkáváme se takových pecek jako jsou „Pito Wilson“, „Matando Gueros“, „Brujerizmo“ či „Consejos Narcos“. Téměř hodina výborné show je za námi a při všech největších očekáváních, co kaktusáci předvedou, musím říct, že sem byl mile překvapen, jak muzikou, nasazením, výběrem songů a vůbec vystupováním celé kapely. V hlavě mi pak s odstupem času zůstali 3 nezapomenutelné momenty – za prvé, když jeden ze zpěváků (ten velkej starší pořez) vytáhl mačetu a sekal s ní do odposlechu při refrénu jednoho z „teroristických“ songů, za druhé když se na pódiu objevil na „hostovačku“ jejich drajvr, který pak davu fans ukazoval s pomocí cedulky, kdy mají zpívat „Si“ a kdy „No“ (pokaždé, když se zpívalo o marihuaně, tak ukazoval bůhvíproč „Si“ :)). A za třetí, když místo přídavku na konci setu pustili z playbacku hitovku – disko song „Marihuana“ (předělávka Macareny) čímž roztančili nejen sebe, ale i početný dav pod pódiem. Supr zážitek.

Po skončení jejich setu se dav rychle přemísťuje ke druhému pódiu, kde začínají Opeth (Švédsko), pro mnoho lidí určitě kapela číslo 1 nejen pátečního večera. Opeth – co k nim říct? Severská legenda, progresivní metal/rocková superstar. Možná mě spousta lidí ukamenuje, ale já k Opeth nikdy moc nepřičichl, z desek mě to moc nebaví, ale na živé vystoupení jsem byl zvědav. Pokud hráli svižnější vály, tak paráda - klobouk dolů před všema muzikantama, zvláště pak před frontmanem a mozkem kapely Mikaelem, který svým zpěvem a kytarovým rukopisem udává tempo a táhne kapelu do nevídaných dimenzí. Parádní jsou změny temp a nálad, po této stránce jsou Opeth skutečnými mistry svého oboru. Pokud ovšem zabrousili do doom/rockových vod, kdy stopáž songů přesahovala 7-8 minut, pak to šlo tak trochu mimo mou maličkost. I přes pomalejší tempo a poněkud vlažnější pódiovou show (když porovnám třeba s předchozí Brujerií), se lidi pod pódiem dobře bavili a doslova hltali skvělou atmosféru, při které místy šel až mráz po zádech. Po více než hodině Opeth končí a několik lidí pod pódiem zůstává s otevřenou hubou stát ještě nějakou dobu na místě. Chápu, že pro opravdové posluchače byl tohle jedinečný zážitek – asi si pro příště taky nějakou tu desku naposlóchám :).

Dalšími pány na holení (a pro mě páteční večer poslední zajímavá kapela) byli američtí Testament. Pro mě dost legenda thrash metalu, jako malý klučina sem na nich vyrůstal, jedinečnou deskou pak pro mě zůstává nepřekonatelná fošna „Low“. Ještě sem je naživo neviděl, takže sem byl celkem natěšeném jak malé Kuře. Borci (teda spíš už starší pánové) na to vlítli od podlahy, jako by jim teprve táhle na 20 :). První, co mě vrazilo hřeb do hlavy, byl démonický vokál frontmana Chucka Billyho – ten jeho vokál se začal nést celým areálem, až jsem si říkal, jestli není tohle hrdlo z jiné planety. Jinak ale musím říct, že hudebně to sice byla příjemná old-school trashůvka (se všemi aspekty, co má mít – včetně supr pódiové show), po půl hodině toho mám ale dost, přestalo mě to bavit, kostry songů jak přes kopírák a tak valím na pivo (jak jinak :)).

Společně s Kuřmanem se touláme po areálu a chlastáme jako duhy, vypadá to, že hudebně pro nás tento den již skončil. Přicházíme tak o dvě severské bububu kapely, jmenovitě avantgardní experimentalisty Ulver (Norsko) a true black metal čáryfuky Dark Funeral ze Švédska. Celkem náhodou stíháme závěr setu amerických Evergreen Terrace, kteří celý tento den uzavírali. S hladinou alkoholu v krvi se mi postavičky na pódiu trošku rozmazávaly, takže o vzezření toho moc nepovím, hudebně si pamatuju, že to byl hopsavý mix metalcoru a sladkého moderního HC s melodickými refrény. Nebýt těch refrénu, bylo by to fajn a příjemný závěr tohoto dne, ale některé pasáže mi připadly trošku přiteplené, omlouvám se za ten výraz :).

Po Dark Funeral určitě výrazná změna, těžko říct, jestli to bylo dobře nebo ne, každopádně mizíme s Kuřetem směr město najít nějakou knajpu. Dostáváme se na kraj Josefova, což je tak trošku ghetto našich rómských spoluobčanů a razíme si to přímo na místní diskotéku. Na rozdíl od 99% ostatních DJ-ejů byl tento týpek za „gramecem“ dost v pohodě a když viděl, že v klubíku nejsou jen disko chtiví domorodci, ale také značný počet mániček povětšinou v tmavých tričkách a různými nehezkými obrázky na nich, rozhodl se pustit taky něco „od podlahy“. Na placu se strhlo pěkné peklo, metloši řádili jak diví, asi jim celodenní porce metalu na festu nestačila. Zkusmo sem donesl DJ-ovi nové promo CD Spineless Fuckers a za pár minut už nám to tam hrálo, pohoda. Hudba se pravidelně střídala – půl hodiny diska pro místní / půl hodina metalu pro návštěvníky fesťáku. Nikomu změna nevadila, místní se snažili házet hlavou na metal, podnapilí metloši se pak vlnili v rytmu techna – dost velká sranda! S postupujícím časem lidí ubývalo a DJ to zabalil. Kolem 5 hodiny ranní už v klubu zůstala již jen hrstka věrných (většinou spáčů), naopak my s Kuřetem sme chytli druhou slinu, dnešní pařba pro nás ještě zdaleka nekončila. Trošku sme zaprudili do místní obsluhy, kterou sme si hned pojmenovali a nedali jim ani chvilku pokoj. Za chvíli byla konverzace s obsluhou ve stylu, jako bysme se znali aspoň 20 let (nebo to tak bylo aspoň z naší strany :)). Protože byl klub asi jen 100 metrů od našeho stanového městečka, valíme kolem 6 hodiny ráno zkontrolovat, jestli náhodou někdo ze známých a sousedů ještě nezůstal vzhůru. Nezůstal. Nevadí, všechny budíme a všichni z nás mají velkou radost. Nikoho se nám přemluvit nepodařilo, tak se vracíme zpět do klubu, kde z nás má obsluha asi takovou radost, jako probuzení borci před chvíli v okolních stanech. Na baru nám to vydrželo ještě do půl 10 ráno, pak už toho bylo moc a padáme do stanu - ještě předtím opakujeme proceduru s buzením okolních stanů. I v naprosté opilosti máme tušení, že až se všechny tyto osoby vstanou vstříc novému dni, skončí pro nás už tak dost zkrácený spánek.

[ Reef ]



[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]



Copyright © 1997-2013 incipitum.sk, ISSN 1337-222X
Doslovné ani čiastočné preberanie materiálu zo stránok incipitum.sk nie je povolené bez predchádzajúceho písomného povolenia redakcie.

Hit Counter by Digits