[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]

Brutal Assault 2012
* MetalShop & Jäggermeister Stages, čtvrtek 9.8.2012: Noostrak, Trollech, Brutally Deceased, Totem, Toxic Holocaust, Arkona, General Surgery, Crowbar, The Black Dahlia Murder, Corrosion Of Conformity, Lock Up, Swallow The Sun, Heaven Shall Burn, Krisiun, Ministry, Dimmu Borgir, Sick Of It All, Samael, Nile, Arcturus
* Budvar Club Stage, čtvrtek 9.8.2012, Dievision, The Truth Is Out There, Truth And Its Burden, Inquisition, Pigsty, Keep On Rotting, Mindwork
* MetalShop & Jäggermeister Stages, pátek 10.8.2012: Cattle Decapitation, Bleed From Within, Vildhjarta, Warbringer, Norther, Incantation, Insomnium, Kampfar, Darkest Hour, Vallenfyre, Morgoth, Suicidal Angels, Hatebreed, Municipal Waste, Napalm Death, Amon Amarth, Machine Head, Converge, Paradise Lost, Gorguts, Pig Destroyer
* Budvar Club Stage, pátek 10.8.2012: Divadlo Marza, Obscure Sphinx, Sebkha-Chott, Rise And Fall, Unearth, Et Moriemur, But
* MetalShop & Jäggermeister Stages, sobota 11.8.2012: Ahumado Granujo, Gods Tower, Skarhead, Be'lakor, Aborted, The Safety Fire, Textures, Norma Jean, Sólstafir, Kylesa, Sodom, Finntroll, Immolation, Six Feet Under, Agnostic Front, At The Gates, Immortal, Moonspell, Godflesh, Virus
* Budvar Club Stage, sobota 11.8.2012: Divadlo Marza, Colp, Watch My Dying, Cult Of Fire, The Mongoloids, Shape Of Despair, Tortharry, Lahar
9.-11.8.2012, areál Vojenské pevnosti Josefov - Jaroměř (CZ)
3. den (sobota)

Sobota 11.8.2012

Ráno, teda vlastně po poledni, ne a ne vstát a vyrazit ze stanu. Únava za ty 3 dny a hlavně 2 celonoční kalby se dostavila a žaludek a hlava taky špaténka. Na oběd se necítím, tak valím rovnou do areálu na limču(!) a hlavně, abych stihl první dnešní kapelu, co jsem chtěl (resp. byl schopen) vidět – belgické gore mistry ABORTED. A rozhodně nezklamali, příjemná vzpruha „po ránu“. Přiznám se, že jsem se těšil především na staré pecky bo dopodrobna znám jen první 3 alba, pak už šla jejich tvorba mimo mě. Naživo to ale bylo jedno, předvedli supr set, vysypané pasáže dokázaly pěkně proložit pomalejšími, melodičtějšími, případně nahoupanými pasážemi, prostě gore death/grind jako z pohádky. Zvuk zabijácký, palec nahoru panu zvukaři!

Prázdný žaludek se ozývá, jdu omrknout stánky s jídlem. Jídlo mi ovšem nedělá moc dobře, takže přesedám zpět na pivní výživu. To už to na pódiu roztáčí holandští progresivní králové TEXTURES. Jejich muzika není pro širší masy, skloubení metalu a uvolněnějších pasáží s čistým zpěvem není zrovna lehce stravitelné. Až to kolikrát zní, že ten technický blázinec nemá ani hlavu, ani patu. Navíc melodické linky a zpěvy mě moc neba. Musím ale uznat, že se jedná o velice osobitou bandu, která si jde za svým a pozorovat všechny ty namakané muzikanty je zážitek. Příjemný set, ovšem z CD si to doma stejně zase nepustím…

Po nich nastupují Amíci NORMA JEAN – pro mě poměrně neznámá banda, o nichž jsem do této doby věděl jen z doslechu a doporučení. Právě nejedno doporučení mě donutilo přijít blíž k pódiu a omrknout, co že ta kapela s podivným nemetalovým názvem vlastně hraje. A udělal jsem dobře, byl jsem totiž naprosto šokován. Mix energického metalu a match core (se špetkou HC) se mi zaryl pod kůži. Tohle má šťávu jak čerstvě natrhané pomeranče! Zpěvák lítal po pódiu jak utržený ze řetězu, sem tam na něco vylezl a pak z toho skočil, především ale řval o 106. Náležitě si tento koncík užívali ale všichni zúčastnění a fans pod pódiem se taky nenechali zahanbit. Jednoznačně jedno z největších překvapení letošního Brutalu, musím si od nich co nejdříve sehnat nějaké fošny – ikdyž pochybuju, že ta energie se dá z pódia přenést na stříbrný kotouč – uvidíme!

Dostávám pozvánku od zrzavé dvojky alias Butcher´s Doughter + Miss Rovnátko do „hororového“ kina, zrovna dávají „Hory mají oči“. Ještěže se tady nevybírá vlez, to bych byl asi dost nasranej, tohle byla volovina jak mraky, stačí 5 minut filmového „zážitku“ a raděj lehám do trávy na paloučku u dister a počítám mraky. Jelikož na hlavních stejdžích nehraje nic moc záživného, pivo + sklípek to jistí, prostě klasika. Chtěl jsem jít omrknout starou thrashovou kultovku SODOM, ale bohužel jejich set byl přesunut úplně nakonec, to už tady bohužel (nebo možná spíš naštěstí) nebudu. Folk divadélko v podání finských FINNTROLL je na mě moc silné (resp. slabé) kafe, takže k pódiu se hrnu až na další bandu.

A tou byli mému srdci již dlouho blízcí neznabohové IMMOLATION!!! Dopředu musím upozornit, že tuhle bandu prostě žeru a následující odstavec tak nebude vůbec objektivní (jakožto celý můj report :)). Hned od začátku to odpálili pekelně zvostra, hutný, vše drtící zvuk (možná až trošku moc přebasovaný), ale celkové i tak krásně čitelný, takže každičká vyhrávka, každé sólo či extra přechod na bicích byl krásně rozpoznat. Jaká to pastva pro moje uši a oči! Frontman Ross zaujal klasický postoj, rozhodil svou dvoumetrovou deku a už to drhne jak zasviněné umyvadlo, Robert ve slušivé černé košilce (jak jinak…)na kytaru zas ukazuje, kdo je tady král (jsem jen zvědavej, kdy mu ta kytara vyletí z ruky a někoho zabije) a užívá si to jako vždy. Jedna pecka střídá druhou, takhle se prostě hraje brutální a temný death metal – nelze v jejich muzice čekat nějaké úlety, odbočky od stylu, tohle je prostě IMMO, tak jak ho známe již spoustu let. Je prakticky jedno, jestli hrajou novější tvorbu nebo 10-15 let starou pecku, vše má ohromnou sílu, tohle je prostě muzika jen pro silné nátury. Viděl jsem je už několikrát, ale letos na BA festu prostě předvedli takovou sadu, že je rázem musím pasovat coby kapelu č.1 celého fesťáku! A komu se to nelíbí, toho kluci z IMMA ukřižujou, případně alespoň rozdrtí svou rouhačskou muzikou. Pokud opravdu někde existuje Bůh, tuhle muziku si ke kávě o páté určitě nepouští. Uff!

Plný dojmů po neskutečném setu Rosse a spol., od další „legendy“ death metalu pranic neočekávám. SIX FEET UNDER jsou sice kultem, ale pořád hrajou muziku, o které budou pravověrní death metalisti říkat, že je to rokec. Ale co je tohle? Na začátek sypec a to snad ne! Začíná se „coverem“ od Cannibal Corpse a hned takovým kultem – „Stripped, Raped, and Strangled“!!! Nikde jsem si nemyslel, že bych ještě někdy mohl naživo uslyšet tuhle pecku naživo v „originální“ verzi, tedy s Chrisem Barnesem za mikrofonem. Jeden z dětských snů tedy splněn, paráda. Po tomto opravdovém a silném zážitku následuje trošku uvolnění, tedy pravý set SIX FEET UNDER, ale ani tohle není zlé. Muzika se pěkně valí, Chris chrochtá a ječí a zaznívají největší pecky jejich tvorby, především té rané a to je moc dobře. Old school pomalý deťík z 90. let stále žije. BA fest se pro mou maličkost pomalu blíží ke konci a závěr byl opravdu luxusní, to když Barnesovci přidali přídavek v podání další pecky od CC, navíc nešlo o nic méně kultovního, než samotný klenot „Hammer Smashed Face“. Co k tomu dodat? Jsem v extázi…

Po nich následuje NYHC v podání AGNOSTIC FRONT, má to štávu, borci skáčou po pódiu, ale ten zpěv mi nesedí…a navíc si musím jít sbalit věci do stanu, za chvíli mám domluvený scuk a odjezd směr domů, docela s těším, 3 dny na festu jsou opravdu tak akorát (dost).

Tak a je sbaleno, ještě na chvíli mrknu na další legendu, tentokrát melodického death metalu – AT THE GATES. Jejich desky mě nikdy moc nebraly, ale naživo musím uznat, že tihle postarší pánové umí. Prostě Švédsko, melodie, chytlavé riffy. To je ovšem pro mě definitivní tečka, v půlce jejich setu se loučím se známýma, nasedáme do káry (na cestu zpět jsem změnil posádku a tak se pěkně vezu luxusní károu, o několik desítek tříd lepší, než při cestě na fest :)) a valíme směr domov. Unavený, ale plný zážitků, tak jako ostatně každý rok. BA fest byl letos velice vydařený, spousta známých i méně známých kapel se předvedla ve skvělém světle a laťka tak byla nasazena zase o něco výš. Jsem zvědavej na sestavu na příští ročník. Nezbývá, než se na něj pomalu začít těšit…

[ Reef ]

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]