[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]

Noise Fest
Gen 26, Sušipank, OvO (ITA), Par nobile fratrum, Man Manly, Shitoba (SK), Amper-O-Mat (CZ), Dzuro Iz Druge Galaksije, Ventolin Orchestra, Urbsounds, Justice Yeldham And The Dynamic Ribbon Device, Lain, Neptune, Sikhara, MK9, Minimal Bastard, Pero-fotar
9.-10.4.2004, Klub Gromka - Ljubljana (SLO)

O noise festu jsem se dozvěděl letos celkem z předstihem od Marka ze Shitoba, takže nic nebránilo tomu si to v klidu naplánovat a domluvit se s pár lidma, jestli by nejeli se mnou. Původně chtělo jet mraky lidí, ale samozřejmě to dopadlo jako pokaždé, že prostě jet nemůžou. Pro mě ale většinou z nepochopitelných důvodů. Nakonec jsem se na akci FUBAR domluvil s kámošem Šídlem a panem Obstíkem (kdo neznáte, tak buďte rádi, haha). Už když jsme ve čtvrtek ráno odjížděli, tak bylo úplně jasné, že to bude velmi silná sestava. Cesta probíhala celkem bez problémů až do Vídně, kde se začalo chtít Šídlovi chcát. Samozřejmě že nešlo na dálnici jen tak zastavit, ale potřeby byly silnější, tak jsem musel zablokovat už tak dost silnou zácpu, aby si odskočil mezi projízdějícíma autama. Byl to opravdový zážitek. Ale kdo to neviděl, tak to nemůže pochopit, protože mi jsme museli pořád pomalu jet a tak za námi musel běžet. A to byl pro TV sportovce pomalu nadlidský výkon (haha). Po tomto silném zážitku jsme věděli, že nebude opravdu o prdel nouze. Potom ještě menší předjížděčka na hranice s blaznivýma babama za volantem a už jsme byli ve Slovinsku. Cesta do Ljubljany v pohodě, takže už jen najít klub, kde jsme měli večer sraz z Matjažem.
Letos jsme to nemuseli ani hledat jako naposledy se Zbyňou (čau pacholku), takže pohoda. Večer tam byla nějaká HC akce z kapelama z Německa, takže jsme zaplatili vstupné, ale samozřejmě že jsem tu akci ani nenavštívil (haha). Protože zrovna dorazil Matjaž s Mihou, kteří na tu akci nechtěli jít, tak jsme domlouvali naše spaní venku před klubem. Něco kolem 2 hod. ranní jsme vyrazili do města Vrhnika, kde jsme měli spát v nějaké zkušebně. To jsme ale ještě netušili, že onou zkušebnou je kryt civilní obrany, který by se nechal v případě nouze funkčně použít. Sice bylo všude okolo asi 10 cm vody, ale v místnosti kde jsme spali bylo dokonce i pár topných zářičů, tak jsme si zatopili a bylo nám fajn (haha). Dopoledne jsme vyrazili do PUMu zaparkovat auto a konečně si dát nějaký ten alkodrink, než to všechno vyžerou sami dva (haha). Tam jsme potkali maníka z Portorika, který se později ukázal jako totální blázen. Po nějaké té svačince jsme vyrazili směr klub Gromki, kde kolem 18 hod. začala video projekce, kde promítali nějaký kulturní týdeník, takže jsem se u toho o maličko zasmál, ale zase se na to nenechalo dívat až do konce, takže jsem šel raději rozumovat ven, kde jsem potkal bláznivého Tomiho Cepance. Takže vřelé uvítaní stylem zdravím své oblíbené opilce z Čech apod. (haha). Něco kolem 21:30 jsem zjistil, že právě hraje Matjažova kapela GEN 26, ale když jsem došel, tak zrovna končil, tak ani nevím jaké to bylo. Jinak že v mezičasech mezi kapelama hrál DJ Pero Fotar nemá cenu se ani zmiňovat, protože to už se stalo běžnou součástí všech ročníků.
Ve 22 hod. nastupuje Tomi (v kuchařské zástěře s ohromnou nášivkou Iron Maiden) a jeho nová přítelkyně na plac se svojí kapelou PAR NOBILE FRATRUM. Julita hrála na kytaru a Cepo se chopil mikrofonu a dřevěné píšťaly. Jejich show byla opravdu výborná, protože takové grimasy co tam předváděl se nedají ani popsat. Kdo zná Cepa osobně, tak asi ví, co mohl vytvořit za hudbu. Kdo nezná kapely typu Dickles Tracy, Dog eat hod dog, Stefka's Vomit a mnoho dalších (všechno jsou jeho kapely), tak tohle byly jen zvuky na kytaru ( žádná melodie- ale o to tady přeci jde-haha) s šíleným zpěvem, ale opravdu výborné!!!
Ve 22:50 začínají hrát SUŠIPANK. Dva maníci s několika efektama a jednou kytarou předvedli jakže se hraje noise ve Slovinském provedení. Nevím k čemu bych to mohl přirovnat, protože nejsem žádný odborník na noise, ale jejich set byl taky hodně dobrej a moc se mi to líbilo.
Na kapelu W.K.L. jsem se moc těšil, protože celá tahle německá grupa včetně valchystky chlastala tak těžkým způsobem, že jsem byl zvědavej jak se předvedou. Ale nastoupili se vší parádou (valcha, bicí, zpěv, citera). Zpěvák mi v jeho projevu hodně připomínal Danila z E.Massacre, protože se taky pořád válel po zemi v šílených extazích. Valchystka předvedla, že svůj nástroj ovládá opravdu znamenitě, protože měnila trsátka jako na běžícím pásu. Jednou to byla plechovka od piva, potom kombinačky, potom flaška od božkovského rumu (nevím kde se tam vůbec vzal). Bicák byl celkem průměrnej, ale jako celek to byla asi nejlepší kapela večera.
Kolem 0:45 se objevila kapela MAN MANLY (one man projekt z Portorika). Tenhle chlapik vyluzoval podivné zvuky jenom z nějakých krabiček, takže to mě moc nechytlo. Ale najednou se celý svléknul do naha, a nechal si jenom ve předu kus trenýrek. V té chvíli vybíhá na podium maník z Austrálie s červenou izolačkou, a celého ho omotává tak, že vypadá jako ve svěrací kazajce. Potom nějaké taneční kreace s přihlížející slečnou, a potom už jen vystrčení holého zadku na lidi a show končí.
Teď na mě ale přichází těžká krize, protože než jsem se stačil rozkoukat, tak koukám, že z pódia odchází Brunovo OVO. No nic, co se dá dělat, tak jsem se aspoň pozval do Itálie na návštěvu (haha).
V 1:30 jsem se šel podívat na kapelu AMPER-O-MAT. To co předvedl tenhle slovinský umělec se jen těžko popisuje, ale přirovnal bych to k něčemu jako když se hraje na pilu. Maník hrál jen na kousek plechu holou rukou. Občas si vypomohl drátěnou metličkou, ale co z toho lezlo za skvělé zvuky, tak to se jen tak nevidí.
Teď na mě doléhá další krize, protože přestávám mít kvůli dehydrataci přehled o čase, a tak přicházím o Markovu slovenskou Shitobu. Místo Tomina (musel zůstat doma) si dovezli skvělou náhradu v podání dřevěné figuríny. Tím ale nechci shazovat Tominovo hráčské umění. Co vím, tak měli kluci opět nějakou video projekci, ale opravdu nevím o co šlo. Původně jsme si mysleli, že párty ještě nekončí, ale v zápětí zjišťujeme, že už nemáme ani slzu chlastu, tak nám nezbývalo nic jiného než vyrazit spát.
V sobotu vyrážíme na procházku městem. Takže se jdeme podívat na místní Ljubljanský hrad a celé centrum. Já už jsem tam byl, tak mě to ani moc nelákalo, ale zase se nudit v PUMu se mi nechtělo. Potom razíme na večeři abychom se posilnili na náročný kulturní zážitek a vyrážíme směr klub. Kolem 18 hod. začíná místo plánovaného koncertu Emila Beaulieaua a Wolf Eyes nějaký film z prostředí konc. táborů (ve jménu Führera), což byla docela síla. Nemá asi cenu se tady rozepisovat, protože asi každý tuší, o čem to mohlo být. Od 20 do 22 hod. se poslouchá jen reprodukovaná hudba, ale samé takové rádiové hity, takže raději opouštím klub a jdu se ven trošku zchladit.
Ve 22 hod. nám to konečně opět začíná. Když jsem viděl, že se na pódium chystá Nejc, tak se dalo očekávat něco nečekaného (naposledy hrál na vysavač), ale letos měl na starosti starý buben z pračky plný kamenů, takže o zvuky bylo postaráno. Basu obstarával zpěvák Dickess Tracy. Bicmena jsem nepoznal a zpěvák byl taky člen Dickes Tracy. Občas nám místo zpěvu zahrál na plastovou trubku, a celkem se mu to i dařilo (haha). Takže DURO IZ DRUGE GALAKSIJE z Brežice nastolila laťku opravdu vysoko.
Kolem 23 hod. se mi ale stalo něco co jsem vůbec netušil, že na mě Cepo ušije pěknou boudu. Šel jsem se totiž vyvětrat a sledoval jsem jak tam dělají rozhovor samy se sebou kapely Duro iz druge galaksije a Par nobile fratrum, a právě v této chvíli se ze mě stává mediální hvězda, protože mě uviděli a museli se mnou spáchat rozhovor. Původně jsem si myslel, že je to nějaká legrace, ale potom mi řekli, že to bude na split DVD, nebo něco podobného a právě s těma kapelama. Jestli chcete vědět o čem jsem rozumoval (ještě navíc v češtině), tak si o to split napište ( ještě ho ale nemám, haha).
Kvůli tomu mi ale uniknul začátek slovinské grupy LAIN. Ale to co jsem slyšel, tak mi ale bohatě stačilo, protože to byly tak šíleně vysoké zvuky, že mi to málem utrhlo uši. Asi v půlce setu se k tomu ještě přidal živí bubeník, ale tím se to dostalo do normálního průměru, takže celkově bych to moc nehodnotil jako úspěch.
Potom už to začalo valit jako na běžícím pásu. Napřed se snažili předvézt slovenští URBSOUNDS. Měli tam připravené dva "nóubúky", tak jsem očekával silnější zážitek, ale nějak mě to moc nechytlo, takže se k tomu nebudu ani vyjadřovat (sorry chlapi).
Pak se nám ukázal australský chlapík s malým mixem a spoustou krabiček u pasu. V ruce držel tabulku skla na které měl nějaký snímač, a už to mohlo začít. Tabulku si připlácnul na hubu, a jak tak prskal na to sklo, a druhou rukou ladil mixák, tak to byla prostě lahoda pro uši. Viděl jsem hodně, ale tohle byl opravdu zlatý hřeb večera. Po odehrání všech songů šel, rozbil svůj nástroj a odešel. Po koncertě jsem se od něho dozvěděl, že bude JUSTICE YELDMAN AND THE DYNAMIC RIBBON DEVICE vystupovat v Čechách (20.4. Stříbro).
Pak se nám zase objevil Bruno z OVO s jeho další kapelkou VENTOLIN ORCHESTRA. Napřed to vypadalo, že má asi astma, protože měl na puse náhubek jako když dostáváte v nemocnici kyslík. Až potom mi došlo, že to je jeho hudební nástroj se kterým se popral opravdu statečně. Potom si strčil nějakou skleněnou trubičku do nosu, a hrál zase pro změnu nosem. Zvuky celkem slušné, takže to bylo poslouchatelné. Pak začal vyprávět nějaký příběh o italské policii, takže jsem tomu vůbec nerozuměl, takže nevím o co přesně šlo.
To už jsem si myslel, že je konec celé této akce, ale ještě jako bonus se tam objevil již zmiňovaný portorikánec s další kapelkou KAWASAKI MOTOGUZZI. Vytáhnul červenou pláštěnku, a hrál na suchý zip. K tomu potom přidal nějakou hlášku o tom, že v Japonsku umírá nejvíce lidí na rakovinu a že tenhle telefon co má, je zrovna od nich, takže jim věnuje tento song. A zahrál jim na mobil. Když odcházel, tak na něho naskákali Bruno a snad celé W.K.L.. Když z něho celá lidská hromada slezla, tak tam ještě pár minut dělal mrtvého brouka, ale stejně všichni věděli, že to na nás hraje a to byl konec celého super fesťáčku.
Pak už se zase jenom pařilo a pařilo. Pár jedinců mělo dokonce i nějaký ten výstup s policií kvůli nechtění prodání alkoholu (čau Marečku). Jinak bych mohl ještě prásknout něco na pana Obsta, ale to že byl taky namočenej to toho incidentu snad ani nemůžu říct (haha). Ráno už jen rozloučení, a cesta k domovu. Příští rok, jestli se mi zadaří, tak se určitě vypravím zase, protože takovouhle akci se tady u nás nikdy nepoštěstí navštívit. Tímto zdravím Matjaže, Mihu, Primože a zbytek organizátorů tohoto výborného festu. Chlapci děkujem. Jinak cesta domů probíhala celkem bez větších problémů. Snad jen malá perlička při rakouské snídani. Normálně jsme snídali, ale okolí to asi moc nechápalo, takže už když jsme vylezli z auta, tak to lidi okolo do sebe raději naházeli jak do hajzlu a rychle odfrčeli. Nevím čím jsme budili takový odpor, ale už na tom Ljubljanském hradě kdosi řekl, že když někam dojdem, tak všichni odcházejí, ale snad to nebylo tím, že měl Šídlo pořád stejné ponožky (haha). Potom už jen mezizastávka v Brně na večeři (zajímavé, že nikdo neutekl, haha) a potom už jen cesta do Havlíčkova Brodu. Jinak bych chtěl ještě jednou poděkovat klukům ze Slovinska za perfektní organizaci, a všem kapelám za účast na tomto perfektním festu.

[ Míra ]

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]