[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]

Obscene Extreme 2010
Čtvrtek 15. Července 2010: Purulent Jacuzzi, Cerebral Bore, Sexy Police, Mucus, Tinner, Eardelete, Noxa, Inevitable End, Beyond Terror Beyond Grace, Ingrowing, The Arson Project, General Surgery, Cattle Decapitation, Martyrdod, Hell Show
Pátek 16. Července 2010: Roxor, Cut To Fit, Ablach, Warpath, Trauma Moralis, Unlearned, Archagathus, Noisebazooka, Exhale, Psychofagist, World Downfall, Funerus, Putrescence, Disfigured Corpse, Insidious Decrepancy, Rompeprop, Deranged, Master, Cripple Bastards, Doom, Haemorrhage, Malignant Tumour, 2 Minuta Dreka, Social Chaos, Passiv Dodshjalp, Obscure Mortuary
Sobota 17. Července 2010: Whoresnation, Hovadah, Vilefuck, Trigger, Minkions, The Sickening, Attack Of Mad Axeman, Thornafire, Krush, Viral Load, Mindflair, Wasteform, Nashgul, Instinct Of Survival, Japanische Kamphorspiele, Looking For And Answer, Bloody Phoenix, Avulsed, Victims, Misery Index, D.R.I., Incantation, Catheter, Amputated, Xaros, Lycanthrophy
15.-17.7.2010, Na Bojišti - Trutnov (CZ)
2. den – Pátek 16.7.2010

Asi po hodině spánku mě vzbudilo protivné slunko a vedro, ale celý zpocený jsem se hecnul a vydržel polehávat ještě několik hodin (mezitím jsem stačil vynadat nějakým debilním Skopčákům, co si hned za stanem od rána pouštěli nějakou stupidní diskotéku na plné pecky).

Kolem poledne jsem se dopotácel k pódiu, kde jsem juknul na skotskou akvizici pojmenovanou ABLACH (slušnej death/grind, i když takových - i lepších - u nás najdeme spoustu) a na WARPATH z Irska (to už mě tak moc nebavilo, old school death metal ničím moc výrazný).

Z toho hluku mě znovu rozbolela šiška (teda spíš ještě nepřestala bolet), tak mizím za doprovodu Hanze na benzinku spravit se (nebo zprasit se?) Krakonošem za 15,-. Ani ten moc nepomohl a tak můj špatný stav blízký neblahému vystřízlivění musel zachránit až Mr. Kořalík a jeho komeťácká squadra, které jsem navštívil u jejich aut, stanů a půjčené madračky (trošku rýmu – a zas budem nasračky J). Tady do mě nalili pár panáků slivovice, parádně vychlazených plechovek Plničky a Kozlíka a hned mi bylo zase hej. Byl to supr relax a jeden z vrcholů festivalu, který narušila až vodní bitva s 10-litrovými demižony a škaredá Němka (typická Gertrůda), co si chtěla pořád povídat. Bitva pokračovala snad hodinu a na nikom nezůstala nitka suchá. Když už došlo pivo a Zdenda (nejmladší člen osazenstva – takže musel chodit pro vodu a piva J) přinesl z benzinky teplé lahváče úžasného Krakonoše, s díky jsem odmítl dalšího škopka a šel se mrknout po něčem k snědku. Po cestě jsem ještě stačil vyndat z kapsy cca 10 deka promočených letáčku a jejich rozličné části společně s Hanzem rozlepit na několik aut (za to se řidičům, kteří to teďka čtou a nemohli je ze skla odlepit, omlouvám). Restauračka hned u areálu byla podezřele prázdná a brzo jsem přišel na to proč. Arogantní obsluha se za ty léta nezměnila, ale ceny znatelně. Všechny jídla (včetně smažáku) od 140,- a výš (bez příloh), děkuji, nechci – fazole v areálu to jistí. Je vidět, že místní jsou opravdoví obchodníci a připravili si speciální jídelníčky pro fesťák a jejich hladové návštěvníky (i se speciálními cenami).

Každopádně už bylo načase se opět mrknout na hudební dění a tak vidím už jen závěr setu italských experimentálních PSYCHOFAGIST, no a musím uznat, že slovo „psycho“ nemají v názvu jen tak pro nic za nic.
Po nich už WORLD DOWNFALL z Německa – název správně napovídá, že se Skopčáci vzhlédli v legendě TERRORIZER a v jejich muzice je to znát. Každopádně se to dobře poslouchalo.
Po nich už pražští PSYCHOTIC DESPAIR, kteří tu vystoupili coby náhrada, za což jsem byl opravdu rád, protože v ranku českých death/grind kapel nenajdeme mnoho lepších seskupení. Zpěváka Luboša už jsem dlouho neviděl a tak měl překvapil jeho „sestřih“, no fuj kámo. Každopádně zase běhal po pódiu jak zběsilý a řval o 106. Zbytek kapely tomu taky dával na max. a lidi pod pódiem se očividně bavili. Jejich poslední deska je fajn, i když jsem čekal větší pecku, ale naživo mě PxDx baví jako málokterá CZ kapela. Jejich směsice deathu a grindu a snad i dalších stylů je pestrá a má to koule, jen tak dále kořeni!

Po nich už to drhnou FUNERUS z USA a pro lépe informované, jedná se o "projekt" Johna McEnteeho z INCANTATION a jeho manželky Jill, která drhne basu a řve. Navíc mají bicmana z Mortician, takže už tyhle všechny aspekty dělají FUNERUS zajímavou kapelou. Každopádně i naživo mě opravdu překvapili, zahráli těžkotonážní old school death metal, který se moc dobře poslouchal a myslím, že to samé si myslelo i klubko rozvášněných fans pod pódiem. Jinak chraplák v podání Jill opravdu pošušňáníčko :-).
Nahopsané DISFIGURED CORPSE vynechávám, nikdy mě to moc nebralo, sorry hoši.

Následující „kapelu“ si ale už nemůžu nechat ujít – sólo projekt totálního magora Shawna Whitakera alias INSIDIOUS DECREPANCY. Se Shawnem se dobře znám a moje slabost pro jeho „projekty“ je asi znát. Moc jsem se těšil na jeho krkolomné riffy, perfektně naprogramovaný automat (což se jen tak neslyší) a hlavně neuvěřitelné xichty, ten typan má snad gumovej obličej. A toho všeho jsem si užil dosyta, precizní gig, fans prahnoucí po sekaných riffech konečně dostali řádnou porci do hlavy. Klobouk dolů (kdybych nějakej měl teda) Shawne! Když vidím ten jeho obličej, vždy si vzpomenu, jak mě po kalbě u nás v Brně vzbudil brzo ráno s megatlustým špekem v hubě s hláškou: „Morning, Reef – any weed“?

One-man show vystřídala holandská taškařice ROMPEPROP. Narozdíl od předchozích IxDx, tihle pásci mi nikdy k srdci nepřirostli, jak hudebně, tak lidsky. Tentokrát jsem si ale řekl, že se oprostím od předsudků a mrknu na jejich set coby nestranný posluchač. A dobře jsem udělal a nelituju toho. ROMPEPROP předvedli nejveselejší set celého festivalu a rozvášnění fans jim to sežrali i s navijákem. Jejich jednoduchá taneční muzika k tomu přímo svádí. Borci byli klasicky polití červeným sirupem, jeden z nich měl na sobě masku smrtky. To ale nebylo nic oproti nápadům fans – na pódiu se postupně objevili zdravotní sestřičky, želví nindža a jiná havěť (např. ten tlusťoch v tangách), ale prim hráli určitě 2 podaření banáni, kteří si stage-diving užívali o 106. V jednu chvíli bylo na pódiu snad 20-30 hlav a OEF crew měli co dělat. Nakonec vše dopadlo dobře a tento divoký set všichni ve zdraví přežili. Moje subjektivní shrnutí celého toho cirkusu – hudba průměr, show (za mocné podpory přiopilých fans) parádní.

Poté přichází dnes již téměř legenda – megabrutální sebranka DERANGED ze Švédska. Za mikrofonem chroptí můj dobrý kamarád Martin (jinak taky bubeník ve Splattered Mermaids), tak jsem byl hodně zvědavej, zvlášť když jsem je naposledy (a vlastně i poprvé) naživo viděl před více než 10 lety. DERANGED předvedli precizní brutální deathmetalový set, ve kterém hrály prim především kulometné bicí - takto intenzivních kapel není mnoho, kdo nezná, stačí si sehnat jakoukoliv jejich desku (je jedno kterou, všechny jsou totiž stejné :-)) – každopádně jsem přesvědčen, že tuhle legendu zná každý a je zbytečné se o nich dál rozepisovat, živé vystoupení mě velmi potěšilo, stejně jako Martinův hrdelní projev. Škoda jen té "statické show", ale chápu, že každý nemá náturu na to, aby sebou na pódiu házel a pobíhal sem a tam.

Po nich nastupuje další legenda – MASTER. Odcházím na pivo, tenhle old-school death mě nikdy nebral, viděl jsem je tolikrát a prostě si nemůžu pomoct.
Následující sebranku – italské CRIPPLE BASTARDS jsem už taky viděl nespočetněkrát (vždyť jen na OEF hráli snad už po šesté!), ale nikdy si jejich set nenechám ujít. A pokaždé mi jejich set přijde prakticky stejný – grind/punkový nátěr v jejich originální podobě, energická pódiovka, set vybraný z těch největších hitů (některé čítají už kolem 2 dekád!) a rozběsnění fans pod i na pódiu. Co víc si může grindový fanoušek přát?

3/4 hodiny uběhlo jako voda a nastupuje další legenda (že se jich tu v tento den ale vystřídalo...) - DOOM. Neználci, nenechte se zmást názvem, nejedná se o žádnou pomalou melancholickou hudbu s ženským zpěvem, ale o crust nátěr – dokonce se říká, že DOOM tento styl založili (což nemůžu sám potvrdit, nejsem zas tak starej, jak vypadám a navíc crust šel vždycky malinko kolem mě) - poslouchám jak poslouchám, nemůžu tomu přijít na chuť, old school crust prostě není pro mě. Věřím ale, že pamětníci si návrat této sebranky užili dosytosti.

Po nich nastupivší MALIGNANT TUMOUR neměli příliš lehkou pozici. Jejich show alá MOTORHEAD je sice sranda, ale muzika mi připadne nudná, kde jsou ty časy goregrindové či mince-corové smršti...ale každý své muziky strůjce, MxTx respektuju, ale celý set nevydržím, žízeň je veliká.

Po pivu se rychle vracím k pódiu, kde nastupuje další kultovní banda – španělští patologové HAEMORRHAGE – kdo by je neznal? Bohužel tentokrát bez sličné Anny, předpokládám, že na vině byly její mateřské povinnosti. Její neúčast naštěstí nebyla příliš znát, zbytek kapely se popral se svým setem stylem sobě vlastním - supr zvuk, supr show, vyvážený výběr nových a starých pecek (včetně několika opravdu kultovních válů na závěr) – prostě patologický gore grind té prvotřídní kvality! A lidi pod pódiem opět řádili jak zběsilí J. Závěrečná „I´m the pathologist“ strhla dav do naprosté nepříčetnosti. Po gore-bozích stačím ještě na chvíli mrknout na 2 MINUTA DREKA, kteří zaujali celkem vydařenou grindovou jízdou, ale pak už definitivně podléhám zlatavému moku a pokecu se známými.

Zbylé 3 kapely snad někdy jindy… spát se odpotácím zas až někdy k ránu, tentokrát se mi vybavuje především brzkoranní debata (nebo spíš jednostranný monolog) s jedním Bulharem, který uměl výborně česky a svým stylem mluvy a výběrem témat bavil celý náš stůl.

[ Reef ]

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]