[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]

BRUTAL ASSAULT 14
čtvrtek 06.08.2009, Obscure Stage: Flowers For Whores, War From a Harloth Mouth, Carnifex, Rotting Christ, Orphaned Land, Biohazard, Turisas, Cynic
čtvrtek 06.08.2009, Metal Shop Stage: The Luciphers Principle, Darkane, Sadus, Madball, Pain, Brutal Truth, Mithras
pátek 07.08.2009, Obscure Stage: Action, Forgotten Silence, Depresy, Negura Bunget, Gadget, Dagoba, Beneath The Massacre, Novembers Doom, Brujeria, Testament, Dark Funeral
pátek 07.08.2009, Metal Shop Stage: Casketgarden, Obscura, Psycroptic, Vomitory, Grave, Atheist, Vreid, Pestilence, Opeth, Ulver, Evergreen Terrace
sobota 08.08.2009, Obscure Stage: Black Bomb A, Agathodaimon, Ashes You Leave, Cripple Bastards, The Faceless, Evile, Raunchy, Anaal Nathrakh, Suffocation, Walls Of Jericho, Skepticism
sobota 08.08.2009, Metal Shop Stage: FDK, Gama Bombs, The Red Chord, Ador Dorath, Ghost Brigade, Hate Eternal, Misery Index, Atrox, Immortal, Marduk, Eternal Deformity
6.-8.8.2009, Vojenská pevnosť Josefov - Jaroměř (CZ), 1. deň

Jako každým rokem, beru v práci dovču a s přáteli vyrážím na jednu z nej hudebních akcí každého léta. Tento rok mi dělal sparingpartnera (stejně jako loni) zpěvák ze SPINELESS FUCKERS, kterému se říká Kuře, nebo taky např. Sralbotka, Prckolka, Kakán, Kletba, Větroň, Holátko atd., mohl bych pokračovat ještě tak na 3 strany, ale to by už nebyl report o BA festu :). Vyrážíme dodávkou s dalšíma brňákama kolem oběda z Brna směr Hradec Králové a hned za Brnem se ztrácíme, jak jinak. Po cestě se nám podařilo stáhnout 6 litrů houby, takže o veselou náladu bylo postaráno, zvlášť když se kolega tak dlouho nikde nemohl vychcat, až se pak málem v dodávce pochcal (za mého zpěvu písniček o vodě, aby mu to rychleji utíkalo). O tom, jak se Kuřeti podařilo zranit jednoho z osádky tak, že málem bolestí zkolaboval, se už raděj dopodrobna rozepisovat nebudu. Po celkem dlouhé a únavné štrece dojíždíme konečně na místo festivalu, cca hodinu po začátku čtvrtečního programu. Lidí už jsou tady mrtě a naštěstí nám místečko ve stanu a příjemném lesíku hlídá kolega Angelo (kdysi psal do mého bulvárního plátku ANTITREND – a mimochodem umí nejlepšího páva, co jsem kdy slyšel, zvláště pak kolem 7 hodiny ranní).

Vyrážíme směr místo dění, už kvalitně nametení z cesty sem, kupujeme první pivko a pan Kuře se stačí pogrcat ještě než přijdeme k hlavní bráně…to nám to pěkně začíná :). Vyřizuju si press pass a valím mrknout, co hraje.

První 2 kapely jsme již satanžel nestihli, tak vidíme alespoň pár posledních válů německých War From a Harlots Mouth. Už sem o nich celkem slyšel od Freda ze Smažek a dokonce propásl prej parádní vystoupení v našem domácím klubu v Brně. No, musím říct, že zvěsti nelhaly a je to opravdu parádní a poměrně osobitá muzika, navíc podpořená energickou pódiovou show. Hudebně se jedná o mix metalu a HC v moderním „math-core“ hávu, prostě psycho věcička – doporučuju!

Další v pořadí, neo-thrashový Darkane (Švédsko) mě nějak nevzali (pro mě tuctová záležitost), proto se ubírám omrknout areál a pozdravit kamoše u dister. Na místo dění se vracím až v polovině setu amerických Carnifex a panečku to je jízda. Deathcore jako řemen! Kulometné bicí, vyřvaný vokál, stopka – a sekačka jak od Mountfieldu! Kluci mají za sebou 2 řadovky a nějaké dema, budu se po nich muset poohlédnout. Pódiová show jak má být a fans začínají metat a dělat kolečka. Carnifex se ukázali jako dobrá náhrada za odpadnuvší Suicide Silence, na které jsem se (nejen já) moc těšil (zdravím Motokárku!-pozn.).

Po nich už následuje stará thrashůvka Sadus (USA), fans se to líbilo, mě ovšem nevzalo a ani nevím, co bych měl k tomuto stylu psát, když mě tak nějak vždy míjel. Raději se odebírám k pivním radovánkám (ale abych nepřeháněl, desítka Gambrinus zas taková paráda není, což je obecně známé), a tak přicházím i o velkou část vystoupení řeckých Rotting Christ – co o nich napsat? Spíš pomalejší atmosférický black/death/doom – už jsem je viděl jednou v Brně, není to špatné, dobré nápady, ale chybí mi tam ta energie, šťáva a brutalita.

Následuje kapelka, na kterou sem se opravdu těšil – NY-HC starci Madball, které jsem už na festu jedenkrát viděl před pár léty. Za tu dobu ani moc nezestárli a už nám to před pódiem (i na něm) skáče. Borci (nebo spíš už taťkové) jsou ve formě a hoblují o 106, já bych měl po 10 minutách asi dost. Zvuk prej venku na hovno, z pódia to bylo ale gut. Byl sem zvědav, zda vysoce nastavenou HC-laťku překonají čtvrteční headlineři (minimálně pro mě) Biohazard. Jejich čas měl ale přijít až po Tägtgrenových Pain (Švédsko). Ti se na BA festu objevili dokonce před 2 roky a sklidili nevídaný ohlas. Byl sem zvědavej, jak se předvedou letos – navíc, když sem je mohl shlédnout luxusně přímo z boku pódia. Peterovo charisma se sice na pódiu zapřít nedá, ale některé songy na mě působily vyčpělým až nezáživným dojmem, navíc muzikantsky se tu nejedná o nic moc světoborného. Lidi pod pódiem se však náramně bavili a to je hlavní. Na druhou stranu některé hitovky mají fakt sílu a tak nějak postupem času začínám jejich „elektro“ metalu pomalu přicházet na chuť. S Painem přišla i tma, takže atmosféra jejich setu stoupala k předem danému vrcholu a sice očekávané hitovce „Shut Your Mouth“, kdy se pod pódiem strhlo doslova peklo.

Po Painu už rychle přebíhám ke druhému pódiu, kde to začínají roztáčet Amíci Biohazard. Po prvním válu je jasné, kdo je hlavní hvězdou prvního hracího dne. Konečně mám tu čest spatřit na vlastní oči jeden ze základních pilířů HC stylu začátku 90-tých let (a prakticky až do dneška). Biohazard se nám představují ve své původní sestavě (tzn. Evan, Billy, Bobby, Danny) a perou do nás jednu pecku za druhou – prakticky průřez celou tvorbou. Nejvíc mě dostával jeden z kytaristů a jeho otočky ve výskoku o 360 stupňů, paráda. Došlo i na hip-hop vál, v původním znění s hosty ze Cypress Hill. A nakonec borci pozvali na pódium asi 15 fanynek, které na refrén skákaly jak pominuté, no takto zblízka radostné pokoukání :). Hodina uplynula rychle jak sviňa a máme tu konec, pro mě veliký zážitek, vždyť sem na této sebrance vyrůstal.

Na vedlejším pódiu měli dle plánu hrát Cynic, ale místo nich slyším rychlé bicí a vidím zpěváka v klobouku – tak to budou určitě Brutal Truth – americká grindová legenda! Žel jsem před nějakým rokem již jejich vystoupení viděl na Obscene Extreme Festivalu a to byl velký průser. Proto sem byl zvědavej, jestli to tentokrát nebude lepší. A vono ne – co se dá dělat. Bicman vůbec nestíhal v sypačkách a dělal různé machrovinky, aniž by na to muzikantsky měl, no hrůza. Od toho se vyvíjel celý xicht vystoupení, zbytek kapely taky slabota, nečitelné kytary a basa, zpěvák už taky dávno za zenitem. Nebyl sem schopný rozeznat vály od sebe, především jsem pak čekal na vály z mé srdcovky – aneb jejich debutu „Extreme Conditions…“. Pár z těch nej sice hráli, ale slabota, bída. Brutální pravda nám ukázala brutální pravdu o tom, že je tato kapela mrtvá a místo živého vystoupení dejte raději přednost poslechu některé z jejich starších desek, jinak zažijete podobné zklamání jako já (má maličkost už dokonce po druhé).

Odcházím pryč ještě před skončením jejich setu, tohle je třeba zapít – pivo, panák…a najednou se svět motá, vždyť s Kuřetem pijeme už od oběda. Zbylé tři kapely (Cynic, Turisas a Mithras) jsem proto viděl už jen velmi matně – raději se tedy zdržím bližšího komentáře, abych neplácal nesmysly…každopádně psycho progresivní Cynic mě trošku mrzí, těšil jsem se na ně. Dle pozdějších slov kolegy z Mincing Fury Motokárky aneb pana Lorence Uvezuto „hráli Turisas viking-folk metal s parádní atmosférou, precizně odehrátý a s geniálním zvukem (jsem si jistý, že mě by se to nelíbilo :)-pozn.) a Mithras zase našlapaném technickej death s trochó psychedeliky (to by nemuselo bét špatné - pozn.).“ První hrací den tedy skončil, odebírám se s panem Motokárkou otravovat všelijaké lidi v různých stáncích a stanech (2 dívčiny, co prodávali žetony byly ještě v pohodě, ale borec, kterej si v budce četl knížku, musel mít z mého obličeje přilepeného na okno noční můry :)). Kolem 5 hodiny ranní už není známého (ani neznámého), kdo by se mnou vydržel nadále kalit a padám únavou do stanu.

[ Reef ]

[ 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 ]